Aktuality

Nekteré moje postrehy píši i ZDE"

Jak se mi o zvučení i zdálo...

Dal jsem se na cestu pacifisty, a to už velmi dávno, a ta mne mimo jiné zavedla až do vojenské psychiatrické léčebny v Praze Střešovicích - někdy kolem roku 1984. Odmítl jsem totiž nosit zbraň …

A ejhle, dnes vedu takovou malou osobní válku s některými pány zvukaři. Nezávidím jim jejich práci, při prvních přehrávkách jsem si o lidech v komisi myslel ty nejhorší věci a když poučovali o dynamice, hádal bych se, že je to věc zvukaře. Leč čas je i velkým učitelem a dnes vím, že mnoho mohu ovlivnit i já sám, respektive společně s ostatními muzikanty.

Domnívám se, že dobře nazvučit je stejně důležité jako připravit si dobré podmínky pro jakoukoliv jinou činnost a tomu odpovídá i samotný výkon. Samozřejmě na festivalech se nemůže zvučit dlouho, ale pořadatel by měl brát v úvahu jednak prostor, kde se hraje, a počítat i s těžkostmi při zvučení a tomu přizpůsobit i časový prostor pro účinkující Chápu undergroundové akce, kde se posbírá aparatura co dům dal, ale na festivalech zvučných jmen bych mnohdy očekával i více. Je to parádní pocit, když jedete přes celou republiku na svoji tričtvrtě hodinu a z té je pak necelých 20 minut zvukové hrůzy a ještě Vám pak moderátor při náznaku zlepšení ukáže: poslední píseň... Hodně záleží i na komunikaci, a pokud si zvukař myslí něco o podřadnosti daného hudebníka, je na problém zaděláno. Nevyčítám zvukařům jejich finanční odměnu, kterou mnohdy nelze srovnat s odměnami hudebníků, ale očekávám jejich co možná nejlepší servis.

POSLEDNÍ ZKUŠENOSTI:

-kdysi jsem se domníval, že dynamiku dělá zvukař, bohužel znám pár takových zvukařů, kteří v tom žijí dodnes a kteří při slabém uderu zesilují, aby pak při následném forte došlo k explozi...

-existují taktéž zvukaři, kteří samozvaně vezmou do ruky dramaturgii večera …

-zvukoví inženýři - další typ, který si při vašem vystoupení odzkouší nové postupy a efekty

-úplně nejčerstvější zážitek – stane se, že vám jeden zvukař ozvučí PA systém ven, a druhý (pódiový) zvukař není…

A tak se konečně dostávám ke snu, který se mi zdál po poslední zkušenosti:

Rozhovor se zvukařem během zvučení před koncertem: „Kopákový mikrofon na spodek djembe, dobrá, když jinak nedáš… cože a ještě jeden overhead nahoru, dvě linky pro španělku, to je už fakt docela hodně, zpěvačka slabý hlas, ať se naučí zpívat hlasitěji… do odposlechu že chcete ten spodek od djembe? A proč? A tak padá soumrak. Na koncert přijel i můj otec, moc rád bych mu předvedl, co nyní dělám. Konečně je nazvučeno a za chvíli začne koncert. Jdeme na pódium, před námi lidi a kolem tma, tak se ptám - a co světla - a to už pan zvukař křičí ….kurva tak to už je s váma opravdu moc ….“ a já se v té chvíli díkybohu probouzím.